Minimální mzda, zaručené tarify a služby ostrahy. Uvažujte, počítejte se mnou…  

Minimální mzda, zaručené tarify a služby ostrahy. Uvažujte, počítejte se mnou…

Pro začátek si zrekapitulujme základní fakta, chcete-li předpoklady:

1. V oblasti fyzické ostrahy tvoří mzdové náklady cca. 90 % z ceny činnosti (někde i více).
2. 99 % služeb fyzické ostrahy je zařazeno do II. stupně zaručené mzdy, valná většina je vykonávána v režimu třísměnného nebo nepřetržitého provozu. Hodinová mzda tak musí být přepočtena na týdenní pracovní úvazek 37,5 hodiny.
3. S ohledem na to, že příplatek za hodinu noční práce je stanoven na minimální výši 10 % z průměrné mzdy, příplatek za práci v sobotu a neděli 10 % z průměrné mzdy. Příplatek za práci ve svátek 100 %. Situace vede k tomu, že po 12 měsíců průměrná mzda vzroste zaměstnanci o cca 7 %. (dle exaktního výpočtu 5,7-7,2 %).
4. Příplatky dle bodu c) je nutno rozpočítat do celkového množství hodin.
5. Do mzdových nákladů každé hodiny je nutno rozpočítat náklad na dovolenou v délce 150 hodin. Na rozdíl například od výroby či administrativních činností musí v případně nepřítomnosti zaměstnance nahradit jeho činnost někdo jiný. Musí být zajištěná zastupitelnost.
6. Pro pořádek upozorňujeme na to, že zrušením karenční doby, vzrostly náklady i v této oblasti.

Hodinová zaručená mzda fyzické ostrahy v roce 2019 je 94 Kč, mzdový náklad při výše uvedené kalkulaci je 153,80 Kč.

Hodinová zaručená mzda fyzické ostrahy v roce 2020 bude 102,70 Kč, mzdový náklad při výše uvedené kalkulaci bude 168 Kč.

Nastal konec levné práce?!

Od zástupců ČSSD, odborů a některých ekonomů a novinářů posloucháme o „konci levné práce“. O tom, jak je důležité, aby minimální mzda a zaručená mzda rostla. Takže se podívejme, jak veřejní zadavatelé, zejména ti, kteří mají v kompetenci dozor nad hospodářskou soutěží, výběrem zdravotního a sociálního pojištění, daní atd. zohledňují tyto své deklarace a názory v cenách, za které služby fyzické ostrahy nakupují.

Ministerstvo práce a sociálních věcí                       134 Kč/hod.

Ministerstvo dopravy ČR                                           109,65  Kč/hod.

Ministerstvo kultury ČR                                             104 Kč/hod. vedoucí;

88,90 Kč/hod. ostraha;

90,90 Kč/hod. recepce.

Ministerstvo zemědělství ČR                                    93,50  Kč/hod.

Ministerstvo financí ČR                                              125 Kč/hod.

Úřad vlády ČR                                                               77,80    Kč/hod.

Generální ředitelství Úřadu práce                           83,95    Kč/hod.

Státní úřad inspekce práce (OIP)                                            64 Kč/hod. až 118 Kč/hod.

Všeobecná zdravotní pojišťovna                                             49 Kč/hod. až 115 Kč/hod.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže                              94 Kč/hod.

Úřad pro zastupování státu ve věcech veřejných              87,12 Kč/hod. až 135 Kč/hod.

Generální finanční ředitelství Pardubice                               63 Kč/hod.

Plzeň                                     72,16 Kč/hod.

Senát ČR,                                                                                      109 Kč/hod.; recepce

81,90 Kč/hod., zahrada,

81,90 Kč/hod., parkoviště, historická budova

80,90 Kč/hod. výstavní síň

Jak vyplývá z uvedených údajů, je nutno si položit otázku, nakolik tvrzení „o nutnosti navyšovat minimální mzdu z důvodu důstojného příjmu“ jsou založena na reálném základě a nakolik se stávají pouze a jen floskulí? 

V každém případě z daných údajů vyplývá, že je něco špatně. Započítáme-li, že srovnání je prováděno pouze vzhledem k mzdovým nákladům, a tedy nejsou započítané ani nutné náklady na vybavení zaměstnance, uniformou, školení BOZP a PO, školení na pracovišti, pracovně  lékařské služby, náklady na péči o uniformy, řízení služeb, náklady na spojení atd. Stejně tak je otázka nákladů na řízení objektů, účetnictví, nábor zaměstnanců, kontrolní činnost, atd. atd. atd… o zisku ani nehovoříme.

Jaký je, či bude reálný dopad?

K 31. 12. 2011 bylo zaměstnáno v oboru soukromých bezpečnostních služeb 56 711 osob. K 30. 06. 2019 následně 41 322 osob. Pokles zaměstnaných kvalifikovaných osob tak činí 15 389. Odhadem můžeme říci, že cca. 1/3 jde na úkor zavádění nových technologií. Bohužel cca. 2/3 se přesunuly do šedé a černé ekonomiky. Výše uvedené ceny tomu jen nasvědčují. Výše šedé a černé ekonomiky, oficiálně podporované státem a centrálními orgány, které by naopak měly vést zápas s těmito jevy, dnes činí v oboru fyzické ostrahy 20-25 %.

Jen pro úplnost udáváme, že k 30. 6. 2018 bylo v oboru zaměstnáno 42 831 osob. K 30. 6. 2019 jen 41 322 osob. Pokles za 12 měsíců tak činí 1 509 osob.

Závěrečné otázky

V souvislosti se zde uvedeným obrazem vztahu zaručené mzdy, jejího růstu a reálných cen veřejných zadavatelů vyvstává hned několik otázek:

1. Jak jsou zajištěny (jsou zajištěny?) podmínky rovné hospodářské soutěže?
2. Lze v této situaci hovořit o bezpečnosti? Nejsou náklady na technické a elektronické systémy při takovémto stavu pouze vyhozenými finančními prostředky?
3. Hovoříme o bezpečnosti měkkých cílů. Za takovouto cenu?
4. Dělají si politici vládní koalice při svých vystoupeních legraci, nebo pouze a jen neví, o čem hovoří?
5. Není tento obor zralý na administrativní určení minimální ceny v oboru, tak jak to předpokládá zákon o cenách?
6. Co by na takovéto zabezpečení hospodářské soutěže řekla Evropská komise?
7. Umíme si vůbec představit celkový dopad těchto změn v základních tarifech této jedné profese na celé hospodářství?

Poznámky: Uvedené ceny zjistila Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR na základě zákona č.106/1999 Sb. Ceny jsou uvedeny bez DPH.

Výpočet mzdových nákladů byl zveřejněn v knize: Komerční bezpečnost, 2 vydání; Jiří Kameník, František Brabec a kolektiv, Wolters Kluwer, Praha 2019. Na straně 321 a dále je detailnější rozbor situace trhu SBS v ČR včetně analytických tabulek.